Jednička v jazykovém vzdělávání již více než 35 let

Spousta lidí se stále drží představy, že k tomu, aby se mohli domluvit v cizím jazyce, musí ovládat alespoň deset tisíc slov. Tato domněnka však ve skutečnosti spíše škodí – kvůli obavám z obrovského množství slovíček se mnoho zájemců o studium jazyka vůbec nepustí do učení. Pravda je ale mnohem povzbudivější: k porozumění běžné komunikaci stačí přibližně 2 000 slov. Není třeba memorovat celý slovník, stačí osvojit si základy a rozšiřovat slovní zásobu postupně, přirozenou cestou.

Pokud jste někdy navštívili Švédsko, Dánsko nebo Norsko, možná jste si všimli jedné zajímavé věci: místní obyvatelé mluví anglicky tak plynule, že byste je klidně mohli považovat za rodilé mluvčí. A není to jen případ angličtiny! Mnozí ovládají i další cizí jazyky, což je něco, čím se středoevropské národy, včetně Česka, rozhodně pochlubit nemohou. Jak je možné, že Skandinávci v jazycích tak excelují? Pojďme se na to podívat.

Angličtina se dnes považuje za globální jazyk číslo jedna a na českých školách se ji děti povinně učí už na prvním stupni. Ještě před sto lety v Československu však byla spíše okrajovým jazykem a mnohem více lidí znalo francouzštinu či němčinu. Komunistický režim pak na školách diktoval výuku ruštiny a „západní“ angličtina byla považována za nežádoucí.