Napsali o nás v médiích

Pokud jste někdy navštívili Švédsko, Dánsko nebo Norsko, možná jste si všimli jedné zajímavé věci: místní obyvatelé mluví anglicky tak plynule, že byste je klidně mohli považovat za rodilé mluvčí. A není to jen případ angličtiny! Mnozí ovládají i další cizí jazyky, což je něco, čím se středoevropské národy, včetně Česka, rozhodně pochlubit nemohou. Jak je možné, že Skandinávci v jazycích tak excelují? Pojďme se na to podívat.

Angličtina se dnes považuje za globální jazyk číslo jedna a na českých školách se ji děti povinně učí už na prvním stupni. Ještě před sto lety v Československu však byla spíše okrajovým jazykem a mnohem více lidí znalo francouzštinu či němčinu. Komunistický režim pak na školách diktoval výuku ruštiny a „západní“ angličtina byla považována za nežádoucí.

Ať už člověka ke studiu cizího jazyka přiměje touha po cestování, nebo pracovní povinnosti, po prvotním odhodlání studentům dost často dojde dech. Mezi nejčastější důvody pro přerušení studia jazyků patří vyprchání motivace, nedostatek času na lekce nebo stud kvůli chybám.

S anglickými výrazy se děti i dospělí setkávají každý den. Naučit se touto řečí mluvit proto patří k životním nezbytnostem. Žáci se nyní povinně první cizí jazyk učí od třetí třídy a v budoucnu by to mělo být dokonce už od první. Pro řadu dětí je to však náročné.

Nástup na novou pozici může být pro zahraniční odborníky v Česku náročný. Mnozí z nich se musejí vyrovnávat s kulturními rozdíly, jazykovou bariérou a v neposlední řadě řeší i praktické záležitosti, jako je hledání bydlení nebo přístup k lékařské péči. 
 

Spousta lidí důchodový věk vyhlíží s obavami. Stáří s sebou totiž může nést řadu zdravotních obtíží a degenerativních onemocnění, ale také stres, úzkosti či osamělost. Dá se této nelichotivé vyhlídce vyhnout? V mnoha případech ano!