Stanislav Talla

Hovořím celkem 6 světovými jazyky, nicméně odpověď trošku více rozvedu, aby to nevypadalo, že se moc chlubím. Výborně se domluvím anglicky a německy. To jsou jazyky, které jsem studoval na vysoké škole. Jsem však z generace, která se povinně na základní škole učila ruštinu. Ruštinou jsem schopen se dodnes domluvit. Po Sametové revoluci se rychle přecházelo na jiné cizí jazyky, de facto bez možnosti libovolného výběru, a to byl můj první kontakt s němčinou. Ta se mi zalíbila a celkem snadno jsem si ji osvojoval. Na střední škole k němčině přibyla angličtina a její atraktivita a snadnost a rychlý pokrok přispěly k tomu, že jsem prakticky již od 1. ročníku věděl, že chci v budoucnu studovat jazyky. V té době mě v mém rozhodnutí podporovali také rodiče a pořídili satelitní televizi a já tak měl možnost aktivně sledovat pořady v anglickém a německém jazyce. A jelikož byly k dispozici na satelitní televizi i francouzské programy, už byl jen krůček k rozvíjení mého zájmu o francouzštinu. V té době vznikla Evropská škola korespondenčních kurzů, která umožňovala studium cizího jazyka tzv. distanční metodou. Ať to zkrátím, studoval jsem takto francouzštinu celkem 6 let a dosáhl úrovně B2. Zhruba ve 3. ročníku Gymnázia jsem začal také se studiem italštiny a chodil jsem na soukromé lekce ke spolužačce, která italsky hovořila. Dodnes italštinu vyučuji. Kromě italštiny ovládám také relativně obstojně španělštinu. Koneckonců mé příjmení pocházející ze španělštiny tomu dává celkem i smysl. Je pravdou, že díky znalosti jednoho románského jazyka jdou ty ostatní velmi snadno.

Vzhledem k tomu, že jsme z otcovy strany taková multikulturní rodina, stalo se také to, že jsem koketoval s řečtinou a to díky tomu, že má teta je původem Řekyně. Řecky se dodnes domluvím zhruba na úrovni A2, jsem schopen řecky cokoliv přečíst a jednoduché věci také napsat. Tím, že žiji v Ostravě a máme to kousek do Polska, se dá říci, že jsem obstojně ovládl i polštinu a nečiní mi problém se v tomto jazyce domluvit. Každopádně bych rád zdůraznil, že ač se to může zdát divné, jsou si vlastně všechny jazyky podobné, minimálně co se morfologie týká a pokud už člověk umí alespoň jeden, ty ostatní se již učí celkem snadno. Tedy na dotaz, který jazyk byl pro mě nejtěžší k naučení, by byla odpověď ten první.

Vyučovat angličtinu a němčinu jsem začal již během studia na gymnáziu. V té době ještě existovaly domy dětí a mládeže, které nabízely po revoluci jazykové kurzy pro děti i dospělé. A já jsem svou lektorskou kariéru zahájil právě tam. Musím ale říci, že jsem vlastně nikdy nechtěl být klasickým učitelem. Pocházím totiž z učitelské rodiny – máma i táta byli učitelé, obě sestřenice jsou učitelky. Na vysoké škole jsem studoval, jak už jsem se zmínil, anglický a německý jazyk, avšak nikoliv filologii jako takovou, ale překladatelství a tlumočnictví. A to mě předurčovalo k tomu, že bych měl v budoucnu převážně překládat a tlumočit. A to se vlastně také stalo. Dodnes aktivně překládám. A mám-li říci, zda mě více baví učení nebo překládání, tak nelze zcela jednoznačně odpovědět. U překládání člověk nemá interakci s jinými lidmi, musí si poradit sám. Výhodou však je, že překlad může dělat v době, která mu vyhovuje. Rád bych vyvrátil domněnku, kterou většina lidí dodnes žije, a sice že když člověk umí cizí jazyk, dokáže přeložit cokoliv. Není to pravda. Já jsem se za dobu, kdy se věnuji překladům, specializoval na oblast práva, marketingu a obecně obchodních vztahů.

Jako lektor působím již řadu let. Jsem společenský člověk a mám rád kolem sebe lidi, což výuka splňuje. Snažím se při výuce neupadnout do stereotypu, což by mohlo mé studenty odradit, a naopak vymýšlím nejrůznější aktivity, aby byla výuka co nejvíce interaktivní a studenti se hodně naučili, ale také pobavili. Tvrdím, že dobrý lektor musí umět udělat i dobrou show. Jsem v tomto smyslu trošku takovým tím „šaškem“, který běhá po učebně, ukazuje na věci, které tam jsou, a živě gestikuluje. Závěrem bych chtěl říci, že jsem vlastně rád, že mohu jak učit, tak překládat a určitě bych ani jednu aktivitu nevyvyšoval nad druhou.