Humans of Lingua Centrum

Příběhy lidí ze světa cizích jazyků  

Lenka Dušánková

Lenka Dušánková

Studovat na Slovensko jsem šla kvůli oboru, poněvadž tam byla kynologie vedená na veterině. Asi rok nato se otevřela i v Česku, ale na České zemědělské univerzitě a my jsme měli opravdu čistě tři roky pouze psa. Od pitvání, anatomie, fyziologie…, kdežto v Česku to šlo cestou „tady máš hospodářský dobytek a k tomu máš psa“, takže si myslím, že mi to dalo víc. Všichni vědí, že já jsem tu školu šla studovat kvůli svému koníčku, ne kvůli nějakému uplatnění v zaměstnání. Vzhledem k tomu, že moje generace ještě pamatuje Československo a slovenskou televizi, jsem se slovenštinou problém neměla. Někdy bylo potřeba být „dvojjazyčná“, protože někteří Slováci měli problém s češtinou, ale jinak si to nemůžu vynachválit.

Celý článek naleznete zde

Petr Slíva

Petr Slíva

Na střední škole jsem neměl úplně přesnou představu, co chci dělat, ale jazyky mi vždy šly. K samotnému studiu angličtiny mě přivedla hlavně maminka, za což jsem jí vděčný. Chtěl jsem studovat spíše obor geografie – tělesná výchova, ale moje máma mě tehdy navedla správným směrem. Na angličtině mám rád, že má logickou gramatiku, líbí se mi, že i při výuce úplných začátečníků ji mohu používat od první hodiny a začátečníci taktéž mohou hned po prvních hodinách skládat své věty dohromady.

Celý článek naleznete zde

Olga Hulinková

Olga Hulinková

Na Novém Zélandu jsem strávila téměř rok. Celá tahle životní etapa okolo Zélandu byla velká škola života stylem pokus-omyl-náhoda. V době, kdy jsme se já i kamarádka Eva potýkaly s různými většími i menšími problémy, přišla Eva s  nápadem odjet pryč, spálit pár mostů, odpočinout si a načerpat novou energii. A když už odjet, tak rovnou na konec světa do Země velkého bílého oblaku, jak zní druhý název v maorštině, v jazyce původních obyvatel pocházejících z Polynésie. Nechtěly jsme jen jet na dovolenou, chtěly jsme žít chvíli jinde, zažít nová dobrodružství, poznat něco jiného.

Celý článek naleznete zde

Daniela Zelková

Daniela Zelková

Španielsky som sa začala učiť na strednej škole, chodila som na bilingválne gymnázium v Novom Meste nad Váhom, kde jazyk je stredobodom pozornosti. Bola to akási spontánna voľba po základnej škole, keď som bola rozhodnutá nastúpiť na gymnázium a povedala som si, že cudzí jazyk ako bonus je dobrý nápad. Nemôžem, ale povedať, že by som práve za španielčinou prahla, skôr naopak, úplne jasne si vybavujem prvý deň, keď som mala v zošite prvých desať fráz a nemohla som si poriadne zapamätať ani Buenos días. Vtedy som si hovorila: „Na čo som sa to len dala?“ Postupne som si, ale samozrejme španielsky jazyk zamilovala.

Celý článek naleznete zde

Lada Homolová

Lada Homolová

Být autorkou Humans of Lingua Centrum je zajímavé, ale líbí se mi všechny verze tohoto projektu. Myslím, že jako první jsem viděla Humans of New York, pak jednu z českých verzí – Humans of Prague – a vždycky jsem si říkala, jestli je to náhoda, že si pokaždé vyhlédnou tak fascinujícího člověka, nebo jen autoři ví, jak se zeptat. Poté, co jsme projekt začali dělat i u nás, si troufám tvrdit, že je to kombinace obojího. A sama jsem někdy překvapená, co se dozvím – byť jsou to třeba lidé, které už jsem dobře znala z dřívějška – protože se při povídání otevřou tak, že narazíme na něco, co bych do nich vůbec neřekla. To se mi na tom líbí nejvíc.

Celý článek naleznete zde

Stanislav Talla

Stanislav Talla

Hovořím celkem 6 světovými jazyky, nicméně odpověď trošku více rozvedu, aby to nevypadalo, že se moc chlubím. Výborně se domluvím anglicky a německy. To jsou jazyky, které jsem studoval na vysoké škole. Jsem však z generace, která se povinně na základní škole učila ruštinu. Ruštinou jsem schopen se dodnes domluvit. Po Sametové revoluci se rychle přecházelo na jiné cizí jazyky, de facto bez možnosti libovolného výběru, a to byl můj první kontakt s němčinou. Ta se mi zalíbila a celkem snadno jsem si ji osvojoval. Na střední škole k němčině přibyla angličtina a její atraktivita a snadnost a rychlý pokrok přispěly k tomu, že jsem prakticky již od 1. ročníku věděl, že chci v budoucnu studovat jazyky.

Celý článek naleznete zde

Tomáš Škurek

Tomáš Škurek

Proč jsem začal fandit FC Barcelona? Odpověď je vlastně strašně jednoduchá – Ronaldinho. I když mě to k Barçe táhlo už dříve především díky hráčům, které jsem obdivoval, jako Ronaldo, Rivaldo či Patrick Kluivert, zlomovým rokem byl až rok 2004. Právě v tomto roce hrál tým kolem Ronaldinha úžasný fotbal, na který byla opravdu radost se dívat. A největší zásluhu na tom měl především R10, který předváděl nevídané kousky. V tu dobu byl nejlepším fotbalistou na světě a dodnes se na trávnících neobjevil zábavnější hráč. Od hráče přes tým se láska dostala k celému klubu a následně i městu.

Celý článek naleznete zde

Robin Müller

Robin Müller

Japonštině se věnuji od roku 2012, kdy jsme v mých devíti letech s rodinou odjeli do Japonska. Otec dostal práci jako lektor na sklářské škole TIGA (Toyama Institute of Glass Art). Strávili jsme tam 4 roky, které byly pro můj život rozhodující. Dříve, před mou první cestou do Japonska, jsem žádný zájem o japonštinu neměl. Pravděpodobně bych se ji dřív či později začal učit jenom z důvodu vztahu mé rodiny k Japonsku.

Celý článek naleznete zde

Pamela Cardoza

Pamela Cardoza

The main reason I moved here was because I wanted to be closer to my boyfriend. We met when I was living in the US, but unfortunately he had to come back to Europe while I stayed there to continue with my education and work. After a year and a half of a very challenging long distance relationship, we managed to find a university for me in Prague. I was very happy about that, and I felt like it would be a great opportunity for me to grow and to travel around Europe.

Celý článek naleznete zde

Veronique Beyls

Veronique Beyls

I grew up in Belgium, a country with 3 official languages. More specifically, I lived close to Brussels, where both French and Dutch are common. One of the advantages of growing up like this is that you learn, at a young age, how important it is to learn a second language. But you also realise how difficult it can be. We learn our second language (in my case French) early in school. And as I lived close to Brussels, I had many opportunities to practice: some of my neighbours spoke French, I had some friends who spoke mainly French, and in some shops the shop assistants spoke only French.

Celý článek naleznete zde

Ivana Olivová

Ivana Olivová

Psal se rok 1991 když jsem znovu začínala s angličtinou, a to v čerstvě založené škole Lingua Centrum. Já jsem jeden z pamětníků, kterého ještě učil i pan Pospíšil (pozn. majitel). Byl veliká autorita už tenkrát, a to je to třicet let zpátky. Pro nás, všechny ty původní studenty, nebyla jiná škola, neexistovala jiná škola než Lingua Centrum v Olomouci. Nevím, jestli už tou dobou existovaly i nějaké školy, řekla bych, že byl první a rozhodně dlouho jediný v regionu.

Celý článek naleznete zde

Zuzana Mičková

Zuzana Mičková

Pocházím z Krnova a určitě bych všem doporučila navštívit Šelenburk, což je zřícenina hradu z nějakého třináctého, nebo čtrnáctého století, která je na jednom z nejvyšších vrcholů v Krnově. Kdysi sloužil jako bašta na ochranu Krnova a potom, to je zajímavé – jak začaly postupně ty tvrze upadat, atd., tak kameny z toho hradu (proto je to zřícenina) použili na cestu, která vede do Krnova.

Celý článek naleznete zde

Kristopher Finnigan

Kristopher Finnigan

Here are some differences between the Czech Republic and the US that I have noticed: The biggest difference is the number of Czech people. There are more here than in the US. I am not sure why that is. It may have something to do with this wall they want to build around the country, but I’m not sure if that is to keep foreign people from invading or stupid people from escaping.

Celý článek naleznete zde

Simona Škurková

Simona Škurková

S partnerem jsme oba hodně akční, neradi sedíme doma, rádi chodíme na čerstvý vzduch a baví nás, když se něco děje – z toho vyplývá, že doma neposedíme, protože to bychom se asi zabili. Při cestách jsem se alespoň o život nikdy bát nemusela, ačkoli trochu nebezpečných nebo až moc adrenalinových situací už pár bylo. Zhruba před půl rokem jsme se slaňovali na Speleoferratě,  což je ferrata, kde se slaňujete do temného úzkého prostoru v jeskyni. To bylo velmi… zajímavé. Mnohem temnější a užší než jsem čekala z popisů a recenzí ostatních, ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bála, byl to spíš takový příjemný adrenalin.

Celý článek naleznete zde

Forrest Verellen

Forrest Verellen

I worked at the Grand Canyon for three years. I originally started off as a visitor use assistant where I would sell park passes to visitors and direct them to different points of interest in the park. I finished as a remittance technician where I was in charge of counting, depositing and reconciling all of the funds that entered the park. In some way, those jobs are similar to my current one – I’m dealing with a lot of non-native speakers and I’m educating people in both jobs, only in the park I educated them in their safety and some facts about the park whereas teaching English is a more useful, lifelong skill.I can help people converse in them in another language.

Celý článek naleznete zde