Jazyková škola Lingua Centrum – nejlepší výuka jazyků.

Humans of Lingua Centrum

Příběhy lidí ze světa cizích jazyků aneb naši lektoři a koordinátoři

Veronika Šuranská

Veronika Šuranská

I started off teaching English because that was the only thing I could do since I couldn’t speak much Czech. It turns out I really enjoy teaching because it gives you the opportunity to meet different people from all walks of life.

Celý článek naleznete zde

Jane Simpson

Jane Simpson

I can’t even remember how long I’ve worked for the school. I started back in the 90s and didn’t leave because no other school has so many books to use. I also stayed because I love the students – fresh victims all the time. 🙂

Celý článek naleznete zde

Lenka Fialová

Lenka Fialová

Moje spolupráce s Lingua Centrem začala již před mnoha lety, vlastně celkem náhodou. Tenkrát jsem učila angličtinu na střední zdravotnické škole a Lingua sháněla lektory pro firemní výuku. Znělo to zajímavě, bylo to něco jiného než školní výuka angličtiny, a tak jsem si řekla proč ne. Od té doby mě Lingua, s menšími přestávkami, provází. Původně jsem vystudovala učitelství pro 1. stupeň základní školy a anglický jazyk v Olomouci, ale srdcovkou se pro mě stala jednoznačně angličtina.

Celý článek naleznete zde

Romney Laanstra

Romney Laanstra

I came here because I knew very little about the Czech Republic and I always wanted to go to Europe, so when I got an offer to teach here I took it right away. My grandparents were from Central Europe, so I didn’t find the food or local customs that strange at all when I first arrived, and I was lucky to meet good friends right from the start, so that made living here quite easy, as I could learn and work on my Czech and get to know the local habits. 

Celý článek naleznete zde

Milan Řezník

Milan Řezník

Když se ohlédnu zpátky do doby, kdy jsem začínal s učením, pamatuji si pouze dva momenty, které by bylo možné nazvat „cestou“ k učení. Pomyšlení na konci prvního roku na základní školy, že by bylo moc fajn dostávat také tolik bonboniér, a překvapení, když má oblíbená dějepisářka v hodině popisovala, jak funguje a jak je ve válce používán plamenomet (tehdy jsem se rozhodl pro svůj druhý obor na PdF). Krom těchto dvou bonmotů se asi dá říct pouze, že jsem se k učení dostal kvůli své vrozené touze poučovat.

Celý článek naleznete zde

Sylva Havlíčková

Sylva Havlíčková

Jak jsem se dostala k učení? Dá se říct, že se jedno vyvinulo ze druhého a talent na jazyky přešel na jinou úroveň. Na vysoké jsem zjistila, že mě výuka baví, dokonce bych řekla, že setkávání s lidmi a motivace zlepšovat jejich jazykové dovednosti se stala určitou formou závislosti. A pak už jsem jen přemýšlela, jak to udělat jinak a lépe, až jsem nakonec dostala možnost svoje poznatky předávat i jiným lektorům a stát se metodikem.

Celý článek naleznete zde

Dana Štefková

Dana Štefková

Cizí jazyky jsou pro mne vždy víc než jen řeč. Skrz češtinu vnímám své emoce, svou kulturu, své okolí a svět. Angličtina je zase prostředkem k životnímu stylu, který zahrnuje cestování, život v zahraničí, svobodu, kvalitní informace a zajímavou práci. Znamená rozšířené možnosti v jakékoliv pro mne důležité oblasti mého života. Poslední dobou je to hodně spjaté s internetem, ale platilo to asi ještě víc i v době předinternetové. S italštinou, kterou se teď učím, je to podobné: baví mne, že můžu jet do Itálie a komunikovat rovnou, i na venkově, rozumím názvům jídel, skrz jazyk poznávám lépe zemi a mám blíž k jejím obyvatelům, sleduji více jejich filmy a knihy. Budu asi znít jako Komenský, ale pro mne je tedy každý jazyk brána do jiného světa, lingvistického i kulturního, který nesmírně obohacuje.

Celý článek naleznete zde

Olga Turňová

Olga Turňová

To, že dnes učím v Lingua Centrum, je jedna velká náhoda. Po ukončení vysoké školy jsem pracovala pro zahraniční firmy, jejichž komunikačním jazykem byla angličtina. Hodně jsem cestovala, a to jak pracovně, tak soukromě. Znalost cizího jazyka jsem v té době vnímala pouze jako naprostou nezbytnost, doplněk pro výkon mého povolání a obrovskou výhodu při cestování.

Celý článek naleznete zde

Martin Bittner

Martin Bittner

Od útlého věku jsem sportoval, nyní s dvěma dětmi, pracemi a snahou o postavení nového domu, šel sport až tak na pátou kolej. Nejblíže mám ale k plavání (10 let závodně), triatlonu, cyklistice a v zimě k lyžování. Také nedám dopustit na vandry s přáteli. Když jsem začal sportovat, tak jsem chtěl být nejlepší, jakmile jsem zjistil, že toho nejspíše nedosáhnu, začal brát sport jako relax a prostředek k uvolnění endorfinů. Na cyklistice mě nejvíc baví objevování nových míst, na která se dostanu jen za pomoci vlastní síly. O to víc si pak dokážu ten daný moment užít.

Celý článek naleznete zde

David Brewerton

David Brewerton

A few things instigated my move to the Czech Republic, firstly I had met a Czech girl who offered support and an alternative to solve a problem caused by my great addiction to Coca-Cola (2 litres everyday), this addiction had created a requirement for dental implants, in fact quite a few. The cost in England is approximately 60.000 CZK for one implant. I travelled to Olomouc for a pre-arranged appointment with a dentist. I will be honest, maybe propaganda, maybe it could have been English arrogance that was to blame for my thoughts, but I expected to find something close to a third world country and with regards to dentistry probably an engineer with gardening tools.

Celý článek naleznete zde

Petra Burianová

Petra Burianová

Myslím si, že moje láska ke Katalánsku, k jeho jazyku a k Barceloně samotné, začala  díky mé první dovolené a dalším návštěvám této oblasti. I když mě Španělsko zaujalo jako takové, vždycky to byla právě Barcelona, kam jsem se nejraději vracela. A proto, když přišla nabídka studia katalánského jazyka, ani na chvilku jsem neváhala. Díky tomuto studiu, jak tady v Brně, tak i v Barceloně samotné, a pobytu v katalánské rodině, kde jsem pracovala jako au-pair, jsem zjistila, jak odlišná katalánština od španělštiny je.

Celý článek naleznete zde

Emma Hanková

Emma Hanková

Italštinu miluji už od dětství, kdy jsem s rodiči jezdila skoro každé léto na dovolenou do Itálie. Miluji, jak ten jazyk zní, mohla bych ho poslouchat od rána až do večera jako rádio, mám ho spojený se skvělým jídlem, sluncem, skvostnými památkami a mořem. Naučit se nový jazyk je pro mě jako otevřít další dveře, které vám umožní poznat nové lidi, nové tradice, nové pohledy na svět různých lidí, najít lepší místa v dané zemi, které jsou obyčejně turistům neznámé a možnost vidět zajímavé filmy, které nebyly nadabovány do jazyků, které jste zatím znali.

Celý článek naleznete zde

Karolína Šídlová

Karolína Šídlová

Už od základní školy byl můj nejoblíbenější předmět ve škole anglický jazyk. Když jsem pak nastoupila na gympl a měla jsem možnost mít lekce s rodilými mluvčími a pak jet i na týdenní pobyt do Londýna, neváhala jsem. Po maturitě jsem si dala rok pomaturitního studia v Prostějově v Lingvě a díky tomu i udělala certifikát FCE, který se mi potom hodil při studiu na vysoké škole. Už ve třetím ročníku jsem našla inzerát na pozici koordinátorky jazykové výuky právě na pobočce v Prostějově a v březnu to budou 3 roky, co na této pozici jsem.

Celý článek naleznete zde

Martina Maňásková

Martina Maňásková

Baví mě, když se studenty objevujeme, jak se dorozumět. Cizí jazyk vám otevře nejen cestu do světa, ale i nový svět. Také je motivující sledovat, jak se studenti posouvají dále, i když někdy mají pocit, že to nejde tak rychle, jak by si představovali. Pro mě jsou ty pokroky zřetelné z hodiny na hodinu. Každý krůček kupředu se počítá. Nedílnou součástí mojí práce je kreativita, stále vymýšlím nové způsoby, jak jim co nejefektivněji předat jazyk. Práce s lidmi je obohacující a inspirující. Stále mě to nepřestává bavit, protože mi to dává smysl.

Celý článek naleznete zde

Radka Feichtingerová

Radka Feichtingerová

Vždycky mě to táhlo do Anglie. Už si nepamatuju, kdy a jak to začalo, ale přijde mi, že odjakživa jsem měla ráda všechno, kde byl byť jen sebemenší motiv spojený s UK. Navíc moje „dream car“ vždy byl Mini Cooper a ten se úplně původně (než to koupilo německé BMW) vyráběl právě v UK. Věděla jsem, že tam jednou budu bydlet, protože jsem prostě strašně chtěla. Když za mnou před maturitou přišla kamarádka, že se chce přihlásit na univerzitu do UK, tak mi to vlastně ani nepřišlo jako tak špatný nápad. Ačkoliv doteď nechápu, že jsem se tam nakonec vydala (úplně sama, kamarádka šla do jiného města), protože jsem odjakživa byla až moc fixovaná na mamku – jsem jedináček a introvert, to vše vysvětluje :-D.

Celý článek naleznete zde

Šárka Králová

Šárka Králová

Jazykům se věnuji už od střední školy, po dostudování gymnázia jsem se, ze zdravotních důvodů, bohužel nemohla věnovat tomu, čemu jsem chtěla, a tak jsem hledala jiné zaměření. Jazyky mne vždy bavily, proto byla angličtina logickou volbou. Nejvíce mě na nich baví ta možnost komunikace s lidmi, kteří nemluví česky a také skutečnost, že se mohu domluvit (relativně) s kýmkoli na světě. Dozvím se tak více o různých zemích a kulturách po celém světě. Znalost jazyka dává člověku svým způsobem svobodu vydat se kamkoliv a vědět, že se „neztratí“.

Celý článek naleznete zde

Hana Látalová

Hana Látalová

Do Lingvy jsem nastoupila hned po střední škole na pozici koordinátorky jazykové výuky. Viděla jsem vyvěšenou nabídku na Úřadu práce a rozhodla se poslat životopis. Tenkrát jsem absolvovala dva pracovní pohovory a ani z jednoho jsem neměla dobrý pocit, ale vzhledem k tomu, že jsem součástí olomoucké pobočky už přes 15 let, tak ten pocit byl nejspíš mylný. O to úsměvnější je, že jsem původně nastupovala pouze na 3 roky jako zástup za mateřskou dovolenou. Tehdy by mě vůbec nenapadlo, že se to takto protáhne.

Celý článek naleznete zde

Pavel Pospíšil

Pavel Pospíšil

Začátky Lingua Centrum byly vzrušující, idealistické, nepředvídatelné a neopakovatelné. Ta spousta let s sebou přinesla i spoustu historek. Vzpomínám si na lektora M., který byl výborný učitel, ale o to větší bordelář v administrativě. Nikdy neodevzdal výkaz odučených hodin včas a správně vyplněný, zapomínal křídu, apod. Když se odstěhoval z Olomouce, založil si vlastní jazykovou školu. Potkal jsem ho asi po půl roce a povídám: „Tak co, jak ti to jde?“ „Ale to víš, samý rozčilování s lektory, pořád něco zapomínají, nikdo neodevzdá výkaz včas a v pořádku, prostě hrůza, bordeláři jsou to“.

Celý článek naleznete zde

Lenka Dušánková

Lenka Dušánková

Studovat na Slovensko jsem šla kvůli oboru, poněvadž tam byla kynologie vedená na veterině. Asi rok nato se otevřela i v Česku, ale na České zemědělské univerzitě a my jsme měli opravdu čistě tři roky pouze psa. Od pitvání, anatomie, fyziologie…, kdežto v Česku to šlo cestou „tady máš hospodářský dobytek a k tomu máš psa“, takže si myslím, že mi to dalo víc. Všichni vědí, že já jsem tu školu šla studovat kvůli svému koníčku, ne kvůli nějakému uplatnění v zaměstnání. Vzhledem k tomu, že moje generace ještě pamatuje Československo a slovenskou televizi, jsem se slovenštinou problém neměla. Někdy bylo potřeba být „dvojjazyčná“, protože někteří Slováci měli problém s češtinou, ale jinak si to nemůžu vynachválit.

Celý článek naleznete zde

Petr Slíva

Petr Slíva

Na střední škole jsem neměl úplně přesnou představu, co chci dělat, ale jazyky mi vždy šly. K samotnému studiu angličtiny mě přivedla hlavně maminka, za což jsem jí vděčný. Chtěl jsem studovat spíše obor geografie – tělesná výchova, ale moje máma mě tehdy navedla správným směrem. Na angličtině mám rád, že má logickou gramatiku, líbí se mi, že i při výuce úplných začátečníků ji mohu používat od první hodiny a začátečníci taktéž mohou hned po prvních hodinách skládat své věty dohromady.

Celý článek naleznete zde

Olga Hulinková

Olga Hulinková

Na Novém Zélandu jsem strávila téměř rok. Celá tahle životní etapa okolo Zélandu byla velká škola života stylem pokus-omyl-náhoda. V době, kdy jsme se já i kamarádka Eva potýkaly s různými většími i menšími problémy, přišla Eva s  nápadem odjet pryč, spálit pár mostů, odpočinout si a načerpat novou energii. A když už odjet, tak rovnou na konec světa do Země velkého bílého oblaku, jak zní druhý název v maorštině, v jazyce původních obyvatel pocházejících z Polynésie. Nechtěly jsme jen jet na dovolenou, chtěly jsme žít chvíli jinde, zažít nová dobrodružství, poznat něco jiného.

Celý článek naleznete zde

Daniela Zelková

Daniela Zelková

Španielsky som sa začala učiť na strednej škole, chodila som na bilingválne gymnázium v Novom Meste nad Váhom, kde jazyk je stredobodom pozornosti. Bola to akási spontánna voľba po základnej škole, keď som bola rozhodnutá nastúpiť na gymnázium a povedala som si, že cudzí jazyk ako bonus je dobrý nápad. Nemôžem, ale povedať, že by som práve za španielčinou prahla, skôr naopak, úplne jasne si vybavujem prvý deň, keď som mala v zošite prvých desať fráz a nemohla som si poriadne zapamätať ani Buenos días. Vtedy som si hovorila: „Na čo som sa to len dala?“ Postupne som si, ale samozrejme španielsky jazyk zamilovala.

Celý článek naleznete zde

Lada Homolová

Lada Homolová

Být autorkou Humans of Lingua Centrum je zajímavé, ale líbí se mi všechny verze tohoto projektu. Myslím, že jako první jsem viděla Humans of New York, pak jednu z českých verzí – Humans of Prague – a vždycky jsem si říkala, jestli je to náhoda, že si pokaždé vyhlédnou tak fascinujícího člověka, nebo jen autoři ví, jak se zeptat. Poté, co jsme projekt začali dělat i u nás, si troufám tvrdit, že je to kombinace obojího. A sama jsem někdy překvapená, co se dozvím – byť jsou to třeba lidé, které už jsem dobře znala z dřívějška – protože se při povídání otevřou tak, že narazíme na něco, co bych do nich vůbec neřekla. To se mi na tom líbí nejvíc.

Celý článek naleznete zde

Stanislav Talla

Stanislav Talla

Hovořím celkem 6 světovými jazyky, nicméně odpověď trošku více rozvedu, aby to nevypadalo, že se moc chlubím. Výborně se domluvím anglicky a německy. To jsou jazyky, které jsem studoval na vysoké škole. Jsem však z generace, která se povinně na základní škole učila ruštinu. Ruštinou jsem schopen se dodnes domluvit. Po Sametové revoluci se rychle přecházelo na jiné cizí jazyky, de facto bez možnosti libovolného výběru, a to byl můj první kontakt s němčinou. Ta se mi zalíbila a celkem snadno jsem si ji osvojoval. Na střední škole k němčině přibyla angličtina a její atraktivita a snadnost a rychlý pokrok přispěly k tomu, že jsem prakticky již od 1. ročníku věděl, že chci v budoucnu studovat jazyky.

Celý článek naleznete zde

Tomáš Škurek

Tomáš Škurek

Proč jsem začal fandit FC Barcelona? Odpověď je vlastně strašně jednoduchá – Ronaldinho. I když mě to k Barçe táhlo už dříve především díky hráčům, které jsem obdivoval, jako Ronaldo, Rivaldo či Patrick Kluivert, zlomovým rokem byl až rok 2004. Právě v tomto roce hrál tým kolem Ronaldinha úžasný fotbal, na který byla opravdu radost se dívat. A největší zásluhu na tom měl především R10, který předváděl nevídané kousky. V tu dobu byl nejlepším fotbalistou na světě a dodnes se na trávnících neobjevil zábavnější hráč. Od hráče přes tým se láska dostala k celému klubu a následně i městu.

Celý článek naleznete zde

Robin Müller

Robin Müller

Japonštině se věnuji od roku 2012, kdy jsme v mých devíti letech s rodinou odjeli do Japonska. Otec dostal práci jako lektor na sklářské škole TIGA (Toyama Institute of Glass Art). Strávili jsme tam 4 roky, které byly pro můj život rozhodující. Dříve, před mou první cestou do Japonska, jsem žádný zájem o japonštinu neměl. Pravděpodobně bych se ji dřív či později začal učit jenom z důvodu vztahu mé rodiny k Japonsku.

Celý článek naleznete zde

Pamela Cardoza

Pamela Cardoza

The main reason I moved here was because I wanted to be closer to my boyfriend. We met when I was living in the US, but unfortunately he had to come back to Europe while I stayed there to continue with my education and work. After a year and a half of a very challenging long distance relationship, we managed to find a university for me in Prague. I was very happy about that, and I felt like it would be a great opportunity for me to grow and to travel around Europe.

Celý článek naleznete zde

Veronique Beyls

Veronique Beyls

I grew up in Belgium, a country with 3 official languages. More specifically, I lived close to Brussels, where both French and Dutch are common. One of the advantages of growing up like this is that you learn, at a young age, how important it is to learn a second language. But you also realise how difficult it can be. We learn our second language (in my case French) early in school. And as I lived close to Brussels, I had many opportunities to practice: some of my neighbours spoke French, I had some friends who spoke mainly French, and in some shops the shop assistants spoke only French.

Celý článek naleznete zde

Ivana Olivová

Ivana Olivová

Psal se rok 1991 když jsem znovu začínala s angličtinou, a to v čerstvě založené škole Lingua Centrum. Já jsem jeden z pamětníků, kterého ještě učil i pan Pospíšil (pozn. majitel). Byl veliká autorita už tenkrát, a to je to třicet let zpátky. Pro nás, všechny ty původní studenty, nebyla jiná škola, neexistovala jiná škola než Lingua Centrum v Olomouci. Nevím, jestli už tou dobou existovaly i nějaké školy, řekla bych, že byl první a rozhodně dlouho jediný v regionu.

Celý článek naleznete zde

Zuzana Mičková

Zuzana Mičková

Pocházím z Krnova a určitě bych všem doporučila navštívit Šelenburk, což je zřícenina hradu z nějakého třináctého, nebo čtrnáctého století, která je na jednom z nejvyšších vrcholů v Krnově. Kdysi sloužil jako bašta na ochranu Krnova a potom, to je zajímavé – jak začaly postupně ty tvrze upadat, atd., tak kameny z toho hradu (proto je to zřícenina) použili na cestu, která vede do Krnova.

Celý článek naleznete zde

Kristopher Finnigan

Kristopher Finnigan

Here are some differences between the Czech Republic and the US that I have noticed: The biggest difference is the number of Czech people. There are more here than in the US. I am not sure why that is. It may have something to do with this wall they want to build around the country, but I’m not sure if that is to keep foreign people from invading or stupid people from escaping.

Celý článek naleznete zde

Simona Škurková

Simona Škurková

S partnerem jsme oba hodně akční, neradi sedíme doma, rádi chodíme na čerstvý vzduch a baví nás, když se něco děje – z toho vyplývá, že doma neposedíme, protože to bychom se asi zabili. Při cestách jsem se alespoň o život nikdy bát nemusela, ačkoli trochu nebezpečných nebo až moc adrenalinových situací už pár bylo. Zhruba před půl rokem jsme se slaňovali na Speleoferratě,  což je ferrata, kde se slaňujete do temného úzkého prostoru v jeskyni. To bylo velmi… zajímavé. Mnohem temnější a užší než jsem čekala z popisů a recenzí ostatních, ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bála, byl to spíš takový příjemný adrenalin.

Celý článek naleznete zde

Forrest Verellen

Forrest Verellen

I worked at the Grand Canyon for three years. I originally started off as a visitor use assistant where I would sell park passes to visitors and direct them to different points of interest in the park. I finished as a remittance technician where I was in charge of counting, depositing and reconciling all of the funds that entered the park. In some way, those jobs are similar to my current one – I’m dealing with a lot of non-native speakers and I’m educating people in both jobs, only in the park I educated them in their safety and some facts about the park whereas teaching English is a more useful, lifelong skill.I can help people converse in them in another language.

Celý článek naleznete zde